Lucie Tearé Nápravníková

Hypersenzitivní koučka a průvodkyně na cestě sebepoznání - do hlubin citlivých duší,
strážkyně Země a rovnováhy, inspirátorka, žena a matka. :-)

Už jako malá jsem vnímala určité zákonitosti Přírody a Vesmíru a věděla, že je vše trochu jinak, než jak nám předkládá civilizovaná společnost. Měla jsem a doposud mám bohatý vnitřní svět a jako vysoce citlivá osoba jsem vždy nasávala veškeré emoce a energie jako houba. Co si budeme vykládat. Pro malé dítě, které s tím ještě neumí pracovat, to byla často velká nálož (Slunce, Ascendent a Venuše v Raku :-)). Rychle jsem pochopila, že citlivost je něco, co se ve společnosti vůbec nenosí a naučila jsem se své city skrývat, abych "přežila". Občas jsem měla pocit, že mě to vnitřně roztrhá na kusy, ale vždy se ve mně nakonec vzedmula obrovská vlna, která to spláchla, já to zpracovala a šla dál. To jest síla živlu Vody, která je mou podstatou.

Jako vysoce citlivá jsem se protloukala životem s aktivovaným železným štítem, který mě měl chránit, abych postupně zjišťovala, že na tomto světě nejsem proto, abych se přizpůsobovala hrubým energiím a tvrdým loktům (ono to dost dobře ani nešlo, a pokud ano, tak jen krátkodobě). Nejsem tu proto, abych ze sebe dělala někoho, kým nejsem. Jsem tu proto, abych se se svou citlivostí naučila zacházet a byla přesně tím, kým jsem - vysoce citlivou. Celý můj život je o učení se přijímat a autenticky projevovat své emoce, nastavovat zdravé hranice, hledat zlatou střední cestu, budovat rovnováhu a zdravou sebelásku, spojovat protiklady. A i když jsem ušla kus cesty, došla k mnoha hlubokým poznáním a postavila se do své síly, stále jsem na cestě a učím se. Tak jako my všichni. Na té cestě jsem doposud prošla mnoha úskalími a náročnými transformacemi, které měly za cíl jediné - abych si uvědomila svou hodnotu, abych se naučila rozlišovat, co je mé a co už ne, a nepřebírala zodpovědnost za pocity, konání a životy druhých. Pro každého empatika je to velká výzva. Je velmi důležité naučit se rozlišovat, co je naše a co ne, protože se pak snadno může stát, že se roztočí spirála iracionálního sebeobviňování, prohlubování pocitů viny a přebírání zodpovědnosti za druhé, a to je cesta do pekel a živná půda pro manipulátory, kterými jsem byla celý život obklopena. I přesto, že to bylo mnohdy dost vysilující a šlo to až na dřeň, dnes jsem za to vděčná. Vím, že vše, co jsem prožila, jsem prožít potřebovala, abych poznala svoji sílu, kdo jsem, jaká je má podstata. Vše mi bylo ušité přímo na míru. A to platí pro nás pro všechny, ať už se nám to líbí, nebo ne.

Velkým mezníkem pro mě bylo období, kdy jsem začala s bojovým uměním. Už od malička mě to tímto směrem táhlo a východními bojovými uměními a filosofií jsem byla doslova fascinována. Někde uvnitř jsem cítila, že se aktivuje má neohrožená vnitřní bojovnice, která mi pomůže překonat vše, co mě potká. Zapálil se vnitřní Oheň, který mě začal pohánět vpřed. Začínala jsem s karate a postupně jsem přidala i sebeobranu Wa-te jitsu vycházející z principů okinawského Te. Vzhledem k mé drobné a éterické postavě mě postupně více táhly okinawské styly a Čína než tvrdé japonské karate - styl Shotokan, se kterým jsem začínala. Bojovým uměním jsem se věnovala celkem 13 let od roku 2007 do roku 2020, z toho zhruba 6 let jsem působila jako instruktorka karate a sebeobrany Wa-te jitsu dětí, mládeže i dospělých. 

Celé období mého působení v bojových uměních bylo velmi inspirativní, ale také náročné. Bylo to jedno z nejvíce transformačních období mého života, které mi mnoho dalo, ale také vzalo. Dalo mi mnoho zkušeností, poznání, fyzickou i psychickou průpravu, odolnost, rozvinutí vnímání a práce s energií, hloubku a moudrost filosofie, techniky, se kterými pracuji dodnes. Vzalo mi pak mnoho iluzí, kdy jsem zjistila, že není všechno zlato, co se třpytí, a došla jsem k poznání, v čem spočívá skutečná moudrost, nadhled a mistrovství. Mít po určitou dobu své mistry, učit se od nich a inspirovat se jimi je důležité a má to smysl. Jednoho dne však člověk dojde do bodu, kdy zjistí, že jediný mistr, kterého je třeba dále následovat, je ten, který je uvnitř nás. Byla to zajímavá, dobrodružná, poučná cesta, za kterou jsem dnes velmi vděčná. V roce 2020 jsem tuto svoji pouť ukončila a posunula se na své cestě dál.  

Následoval kvantový skok a já začala pociťovat větší a větší touhu předávat své poznání dál, pomáhat lidem pochopit zákonitosti Života a objevovat jejich nekonečný potenciál a vlastní mistrovství. Zároveň jsem si uvědomovala, že k tomu, aby se člověk mohl stát Tvůrcem svého života, je zapotřebí mj. vědomá práce s myslí. Mysl je totiž mocný nástroj, a pokud se s ním nenaučíme zacházet, pak nás bude ovládat svými podvědomými programy, bloky a strachy. A co víc, pokud se ho nenaučíme ovládat my, bude náchylný k ovládání druhými. A tak mě cesta zavedla ke koučování, které je velmi efektivním a pragmatickým nástrojem pro sebepoznání, objevování skrytého potenciálu, trénování mysli, dosahování cílů, tvoření cest a nekonečných možností. Absolvovala jsem výuku profesionálních dovedností a metody Život jako hra v akreditované škole koučů Coachville.

Nastartoval se další proces transformace a sebepoznání. To, co by mi však trvalo objevit a pochopit mnoho dalších let skrze zrcadlo vnější reality, mi koučování pomohlo rozpoznat a uchopit během cca 1,5 roku. 

Současně jsem 14 let pracovala v České televizi, kde jsem začínala jako rychlopísařka skrytých titulků, postupně přešla na editorku skrytých titulků a následně převzala koordinaci výroby skrytých titulků a zvukového popisu pro sluchově a zrakově handicapované. 

Objevila jsem článek z r. 2013, ve kterém jsem poskytovala rozhovor tehdy jako rychlopísařka - Vnitřní uvolnění je klíčem ke všemu. V případě zájmu si můžete přečíst zde. :-) 

V současné době na tomto poli působím jako simultánní přepisovatelka pro sluchově handicapované v Centru pro neslyšící a nedoslýchavé - CSNN.

A pak přišel na svět můj milovaný syn Lukášek. :-) S jeho početím u mě začala velmi intenzivní transformace, která mě přirozeně vedla k tomu, abych se zakořenila a ukotvila, přesunula svou pozornost z hlavy do těla a odevzdala se s důvěrou procesu. Byla to síla a prakticky jsem se znovuzrodila spolu s ním. :-) Byla jsem nucena zcela opustit svůj starý život včetně práce, abych mohla spolu s mým milovaným partnerem vybudovat nové stabilní základy a začít se naplno věnovat tomu, k čemu mě to už dlouhou dobu táhlo. Lukášek je má kotva, která mě nekompromisně udržuje při zemi a nutí mě udržovat vertikální (duchovně-materiální) i horizontální (mužsko-ženskou) rovnováhu v životě, abych mohla dělat to, k čemu jsem vedena, nepředávala mu nadále rodovou zátěž a mohla tvořit zcela novou realitu založenou na lásce, svobodě a harmonii. 

Život je boj, žijeme-li v nevědomosti. Pokud se však rozhodneme změnit směr a nastoupit na cestu sebepoznání, časem zjistíme, že život je Láska. V tomto máme volbu. Mým posláním je duchovní principy, hodnoty a moudrost ŽÍT a moji touhou je svým příkladem inspirovat, provázet a pomáhat všem hypersenzitivním bytostem, zejména ženám a dívkám, aby dokázaly svůj dar uchopit a pracovat s ním ve prospěch svůj i druhých, jelikož vím, jak náročný, ale zároveň potřebný pro tento svět je. 

S láskou Lucie Tearé